Tis červený se vyskytuje prakticky po celé Evropě, severní Africe a Malé Asii. Jeho pěstování v podobě okrasného stromu v zahradě se přitom těší velké popularitě. Zjistěte, jaké mu zajistit podmínky.
Efektní jehličnatý strom
Tis červený má podobu jehličnatého stromu s jedním, nebo více kmeny. Pyšní se široce kuželovitou korunou, přičemž v dospělosti může dosahovat až 25metrové výšky a 18metrové šířky. Kmen je pokrytý hladkou červenohnědou borkou, která má tendenci se v dlouhých pruzích odlupovat.
Stejně jako většina tisů, i tis červený je dvoudomá dřevina. Z nenápadných samičích květů se vyvíjí dužnatý červený míšek, v němž se ukrývá semeno. Je přitom známo více než 200 různých odrůd tisu červeného. Jejich základní vlastnosti bývají velmi podobné, v určitých parametrech se však mohou lišit.
Nároky na pěstování tisů
Tis červený není na kvalitu půdy nijak náročný. V přírodě jej často najdete na mělkých, kamenitých a skalnatých stanovištích. Nejlépe se mu však daří v propustné a vlhké půdě s dostatečným množstvím živin.
Velkou výhodou tisů je obecně jejich nízká náročnost na slunce. Zelené kultivary lze bez problémů zasadit na slunné, polostinné i stinné stanoviště. Jen žluté odrůdy se vyplatí umístit na osluněná místa, kde se rychleji zbarvují do svého odstínu.
Oblíbené kultivary tisu červeného
Z oblíbených kultivarů tisu červeného stojí za zmínku například Taxus baccata ‘Aurea’. Ten zaujme svým široce kuželovitým a hustým habitem. Roste pomalu a dosahuje výšky zhruba 3 až 4 metry. Vzhledem ke svému hustému růstu se skvěle hodí pro tvorbu živých plotů či skupinovou výsadbu. Vynikne ale také jako solitéra.
Druhým populárním druhem je Taxus baccata ‘Nissen’s Corona’, který byl vyšlechtěn v Německu. Jedná se o plazivý kultivar, který roste pravidelně a extrémně více do šířky. Jeho hlavní větve mají tendenci se rozprostírat těsně nad zemí a bývají velmi silné. Vynikne v předzahrádce nebo třeba na úpatí vyšších rostlin.
Více informací ze světa okrasných stromů najdete na www.okrasne-stromy.cz.
